Osm otázek

26. 07. 2012 20:20:28
S úctou k autoritám, ale i s úctou k lidskému svědomí, k osobní svobodě a k presumpci neviny mne v souvislosti se zveřejněním jedenácti otázek na arcibiskupa Roberta Bezáka v minulých týdnech napadají jiné otázky, než on před několika týdny dostal.

robertb.jpg

Může jich být třeba osm.

1. Proč k uklidnění rozjitřené situace není z odpovídajících kruhů církve vysvětlen skutečný důvod odvolání pana arcibiskupa Bezáka, když on sám souhlasí se zveřejněním důvodu, i kdyby to bylo v jeho neprospěch?
Možná Robert Bezák vykonal skutečně něco velmi závažného, co veřejnost neví, a je to pravým důvodem jeho odvolání, tedy nikoli jen zástupným důvodem. Nebo šlo o selhání nějakých osob nebo o nedorozumění. Nebo něco jiného. Ať je to tak či onak, moc bych si přál, aby se o tomto pravém důvodu v takovéto složité situaci vědělo. I on, Robert Bezák, s tím souhlasí.

2. Je pravda, že odvolání pana arcibiskupa z funkce naprosto nesouvisí s finančními operacemi v trnavské arcidiecézi v letech 1988-2009, nad kterými je mnoho vážných otazníků? Není tedy pravým důvodem jeho odvolání, že se příliš angažoval ve věci očištění své diecéze od případných pochybných a nestandardních finančních a majetkových operací povstalých v minulosti, před jeho nástupem do úřadu?

3. Není ani pravda, že to odvolání mělo spíš osobní podtext nebo že by se jednalo o nějaké privátní zájmy jednotlivce, jednotlivců, vlivných skupin?

4. Proč jedenáct otázek, které mu byly položeny, jsou tak – řekl bych – divné, a připomínají spíše ne příliš dobře sešité a editované pomluvy, které se často objevují tam, když chce někdo někomu ublížit?
Sám Robert Bezák u jedné otázky jemně, ale jasně říká, že nechce připustit ponižující tón, který v ní zaznívá. Tento disharmonický tón jakoby zněl ve většině otázek.

5. Z jakého důvodu se konkrétněji nevyjádřili alespoň někteří biskupové – kromě Václava Malého, který tak učinil – a nepostavili se za svého bratra, a nepožádali zdvořile odpovídající úřady o objasnění situace? Proč neřekli o něm – i s loajalitou k těmto úřadům – něco dobrého, konkrétního, vždyť ho mnozí znají léta, proč nezaznělo něco lidského, ne tak úředního?
Možná ale, že se i mnozí z nich vyslovili, a já o tom nevím, tak to je pak dobře, jestli se takto lidsky někde vyjádřili. Možná se ještě někteří svým dobrým slovem přihlásí.

6. Je něco špatného na tom, když se z jídelny arcibiskupského paláce udělá restaurace?
Nerozumím sice přesně provozu trnavského arcibiskupského paláce, ale jestliže je tento palác obřím a veřejnosti uzavřeným komplexem, hrozí to pohoršením: potřebuje takovou budovu arcibiskupství jen a pouze pro své interní potřeby? Pak si velmi dobře dokážu představit, že osvícený biskup, pastýř, který jedná podle evangelia, nikoli podle tupých zvyklostí minulosti, si řekne: „Z této místnosti můžeme přece udělat restauraci, otevřme to lidem!“ Všechna čest, restaurace na arcibiskupství se mi jeví jako skvělý nápad, myslím si, že je to velmi správné. A v té otázce bych se zeptal úplně jinak – zeptal bych se, zda-li tam mají vynikajícího kuchaře a příjemný personál, aby bylo jasné, že křesťané jsou dobří v pohostinnosti! A ptám se také: Proč byla restaurace – téměř okamžitě po odvolání Roberta Bezáka –zavřená???

7. Co by bylo špatného na tom, kdyby v obrovské budově trnavského arcibiskupství byla tělocvična?
Mohl by to přece být další možný způsob, jak ekonomicky spravovat svěřený majetek, obrovskou budovu, a poctivě tak získávat prostředky na jeho údržbu, jak je to standardní i jinde. A hlavně by to mohl být další způsob, jak komunikovat s dnešními lidmi, kteří se ve volném čase věnují mimo jiné i sportu. Pravdou je, že zatím na arcibiskupství tělocvična není a že ta otázka zřejmě pochází jen z pomluv. Ale bylo by moc fajn, kdyby tam tělocvična byla! Dovedu si také představit i jiná nová využití mnohých tajemných uzavřených komnat paláce:

  • místnost pro pro duchovní rozhovor nebo zpověď – svátost smíření;
  • informační kontaktní středisko pro kohokoli, s kulturní, turistickou a spirituální nabídkou;
  • multifunkční divadelní -hudební -kino-sál pro veřejnost;
  • hudební klub se skvělými kapelami všech možných žánrů;
  • diakonické středisko krizové intervence pro ty, kdo se dostali do osobní nebo sociální nouze;
  • vývařovnu pro bezdomovce a chudé lidi;
  • personální centrum ve prospěch nezaměstnaných – podpora zaměstnanosti;
  • dobrovolnická advokátní kancelář pro ty, kteří nemají na právníky a mocní je poškodili;
  • ... a podobné další projekty.

8. Je něco špatného na tom, když se pan arcibiskup přestěhuje z honosného arcibiskupského paláce, který evokuje moc a nadřazenost, do skromnějšího bydlení, podobně, jako žijí i ostatní lidé, a podobně, jak žili i mnozí prezidenti a ministerští předsedové?
Myslím si, že je správné a hodné ocenění využít skromnějšího bydlení a že Robert Bezák takto jednal velmi dobře. Dom Helder Camara, arcibiskup v Recife v Brazílii, dal biskupský palác k dispozici diecézním organizacím a odstěhoval se do přístavku u kostela. Stal se hlasem těch, kteří se nedovedou bránit. Nabídl mnohé církevní pozemky lidem, kteří byli bez možnosti se uživit. Mnohým však byl trnem v oku. Jeho nástupce, předtím profesor církevního práva v Římě, prý zavedl zase pořádek. Nastěhoval se opět do paláce, a když s ním chtěli mluvit venkovští dělníci, poslal na ně vojenskou policii. Uzavřel teologický institut a seminář a rozpustil pastorální komise. Dom Helder pak viděl léta jen trosky svého díla. Prý tedy říkal: „Když má sen jen jeden člověk, pak je to zkrátka jen sen. Když však budeme snít všichni, je to počátek nové skutečnosti." Robert Bezák měl podobně zajímavé a pro konkrétní lidi otevřené projekty jako Dom Helder Camara.

Otázek by člověka napadlo více, ale nechci, aby žádná z nich měla nějaký rys laciného obvinění a byly založeny na domněnkách. To se děje často, taky tomu někdy trochu podlehnu, ale je to špatně a stydím se za to.

Osm otázek. Osm je číslo symbolizující vzkříšení Ježíšovo. Moc bych si přál, aby toto všechno nakonec přineslo nový život do současného života křesťanů – do církve.

Rád bych věřil, že pokud se Robert Bezák dopustil něčeho tak výsostně závažného, že byl proto odvolán z jeho diecéze, tak bych rád věřil, že se ty skutečné důvody dozví on i lidé v jeho diecézi, a bude se poctivě hledat dobrá pokojná cesta, jak z toho vyjít ven.

Rád bych věřil, že pokud jeho odvolání se ukáže jako dostatečně neodůvodněné, jako selhání nějakých jednotlivců či skupin, nebo jako nedorozumění, tak že se to opět lidsky a s pořádnou poctivou omluvou Robertovi Bezákovi a všem, kterých se to dotklo, uřídí tak, aby se mohl vrátit do své diecéze. A také že se v takovém případě napraví další škody, které byly takovým jednáním-nedorozuměním-??? způsobeny. Ano, rád bych tomu věřil, zcela záměrně chci být takový idealista.

A rád bych také věřil, že my udržíme svoje emoce na uzdě, a budeme jednat a o církvi hovořit korektně. Můžeme pozorovat s jakou noblesou a bez urážek vedení církve, ale i s odvahou a velmi jasně se postavili za svého arcibiskupa přátelé Slováci. Je to příklad k tomu, jak můžeme být zdravě citliví pro aktuální situaci: pravdiví, uznávající hodnoty autority, a zároveň znovu a znovu připravení pro laskavý, přímý a dospělý dialog, a ochotní ozvat se vždy tam, kde se může jednat o nějakou nespravedlnost.

Nakonec – tak to v životě chodí: věřit někomu z lidí je vždy riziko a ne-jistota. Ale já v této věci Robertovi Bezákovi VĚŘÍM.

V neděli se teď v kostelích četlo toto poselství – máme možnost, aby se i na nás naplnilo:

„Jen On je náš pokoj: obě dvě části (židy i pohany) spojil vjedno a zboural přehradu, která je dělila - když na svém těle zrušil příčinu nepřátelství, která záležela v Zákoně s jeho příkazy a ustanoveními. Tak vytvořil ve své osobě z těchto dvou částí jediného nového člověka, a tím zjednal pokoj a křížem usmířil obě strany s Bohem v jednom těle, aby tak sám na sobě udělal konec onomu nepřátelství.“

(Ef 2, 13-18)

Autor: Petr Nešpor | čtvrtek 26.7.2012 20:20 | karma článku: 30.86 | přečteno: 3202x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Lubomír Stejskal

K vraždě u pramene

Byl to ďábelský, hnusný, odporný, zákeřný a zbabělý čin. Arabští teroristé útočící na Židy v jejich odvěké zemi opět ukázali svoji pravou tvář. Podle svých soukmenovců v Pásmu Gazy to byli hrdinové.

23.8.2019 v 21:21 | Karma článku: 12.55 | Přečteno: 130 | Diskuse

Karel Trčálek

Islám, jediná naděje bílého heterosexuálního muže

Hodnoty, ke kterým se přihlásili účastníci vlasteneckého setkání v Příčovech, povětšinou bílí heterosexuální muži, jsou, jakousi shodou okolností, i posvátnými hodnotami islámu. No, neberte to!

23.8.2019 v 17:03 | Karma článku: 14.25 | Přečteno: 342 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Pacienti v Nizozemí: spory v rukou soudce

Podobně jako v Německu, Rakousku, Švédsku, Dánsku či ve Velké Británii se mohou i pacienti v Nizozemí domáhat satisfakce bez soudů, zato s pomocí soudce při mimosoudním šetření.

23.8.2019 v 14:38 | Karma článku: 4.78 | Přečteno: 162 | Diskuse

Marek Trizuljak

80. výročí zločineckého paktu Ribbentrop - Molotov (23. 8. 1939)

Zdrojů a zpráv k té smutné době je dostatek. Zaujal mě rozhovor na ČT24, v němž o paktu mezi německými nacisty a sovětskými komunisty mluvil historik Jindřich Marek.

23.8.2019 v 14:17 | Karma článku: 23.05 | Přečteno: 442 | Diskuse

Vladimír Kroupa

Lidé nemají při horských túrách rozum a podle toho to také vypadá…

Lidé dnes díky lepší ekonomické situaci jezdí i tam, kde nikdy před tím nebyli. Bohužel, dost lidí je neskutečně naivních (hodně mírný termín...), a o svých výletech přemýšlí v měřítku sledování cestopisu v televizi...

23.8.2019 v 14:13 | Karma článku: 39.27 | Přečteno: 5630 | Diskuse
Počet článků 7 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1578
Borec ze Štatlu, z Brna, z Vysočiny, z Moravy, ale v podstatě z odkudkoli, kde mohu být s blízkými lidmi. Mám rád život v mnoha jeho podobách, a chytá mne smutek, když se někdy z velkých pravd stávají velké ideologie, které životu brání, a když kdokoli uráží a ponižuje kohokoli. Rád jsem s lidmi i o samotě, mám moc rád cestování i svoje pohodlné křeslo, rád se angažuji a jsem aktivní, ale někdy nezbývá než jen nechat věci plynout.

Najdete na iDNES.cz